"Rudá armáda nejenže porazila bělogvardějce a příznivce demokratického Ruska, ale rovněž obsadila Ukrajinu, Bělorusko, Gruzii, Arménii, Ázerbájdžán, zlikvidovala historickou státnost Buchary, Chorezmu a Chivy, zabránila vzniku nezávislých států Povolží a Kavkazu. V roce 1939 bylo z
mapy vymazáno Polsko. V roce 1940 došlo k okupaci Lotyšska, Litvy a Estonska. V roce 1944 byla anektována Tuvinská lidová republika.
Sovětský režim po vítězství ve druhé světové válce získal kontrolu nad řadou zemí v Evropě a Asii, snažil se využít rozpadu koloniálních říší k vytvoření satelitních států v Africe. O tom všem si car Mikuláš II. mohl nechat jenom zdát. To je důvod, proč komunistický režim podporovali nejen ti, kteří byli opojení jeho nelidskou ideologií, ale i přesvědčení velkoruští šovinisté.
A po druhé světové válce se režim rovnou převtělil do imperialismu zakrývajícího svou nahotu rudou vlajkou.
V Rusku, které vzniklo jako výsledek vítězství bolševiků, se našlo místo jak pro komunisty, tak i pro imperialisty. Jediným poraženým byla únorová revoluce – revoluce těch, kteří chtěli svobodu. Takoví lidé již po století represí a šílenství v Rusku vlastně nejsou. Byli zabiti a zastrašeni. Těch, kteří chtěli předat pocit svobody svým dětem, bylo příliš málo.
Právě proto zhroucení komunistického režimu nevedlo ke vzniku svobodného Ruska. Byli jsme svědky jedné z imitací, která se pouhých několik let po zhroucení vrátila zpět k obvyklému imperiálnímu mýtu. Rusko zůstává zemí těch, kdo vyhrál občanskou válku. Rusko je ovládáno potomky těch, kdo vyhrál občanskou válku. A jiná alternativa vlastně ani není. To je důvod, proč agrese vůči vnějšímu světu, touha dokazovat svůj význam hrubou silou a lží, naprosté pohrdání svými sousedy a snahy znovu obnovit kontrolu nad zeměmi osvobozenými v důsledku rozpadu Sovětského svazu, jsou nejen důležitou součástí ruské politiky, ale také přístupy, které se setkávají s pochopením většiny Rusů.
Lékem na toto stoleté šílenství může být pouze nový kolaps – politický, ekonomický, sociální. Samozřejmě že tento lék je hořkou pilulkou a zkazí život několika generacím obyvatel současného Ruska. Ale jiný způsob, jak se vrátit do února 1917 a pochopit, že svoboda jednotlivce a demokracie v této zemi jsou mnohem důležitější než imperiální fantazie a role celosvětového strašáka, pro Rusko nevidím.
http://tapolitika.cz/lekce-z-historie/vitalij-portnikov-revoluce-porazenych.../"