triki
Mesto: hlavné mesto
Založený: 13. 3. 2006
Príspevky: 13 325
Rusko prý nemůže prohrát, protože má spoustu kamarádů. Tak si o nich něco povíme. O všech: Číně, Íránu, Severní Koreji i neutrálnějším Vietnamu a Indii. O některých věcech jsem zde už psal: O tom, že přes všechny objímačky Čína nepůjčila Rusku ani floka, ač to nutně potřebuje. Kreml už rok jede jenom na vnitřní rezervy. Osm z deseti dovezených aut jsou dneska auta čínská. A jsou drahá. A nemají servis.
Seznam bratrské pomoci se ale stále prodlužuje. Země Středu přestala nakupovat ruské uhlí. Plyn kupuje za podmínek, které jsou pro Rusko už teď ztrátové. A tlačí na to, aby příští smlouva byla za cenu, jaká je na ruském vnitřním trhu. Ta je ale už dotovaná. Fakt dobrý kšeft. Obrat z něj nepokrývá ani cenu těch dovezených čínských aut.
Voloďa chtěl nahradit vývoz syrové kulatiny ze sibiřských lesů alespoň deskami (považte, tohle Rusové umí!). Odpověď byla - prdlačky. Buď syrové, nebo žádné. Když se po jmenování nové vlády Putin vybral do Pekingu hned několika letadly plnými ouřadů, podepsal tam jediný dokument: Rusko bude moct do Číny vyvážet topinambury (takové divnější brambory). Tečka.
Byla tam s ním ale i šéfka Ruské národní banky. Protože platby začaly drhnout. Oběma směry. Důvod je prostý: americké korespondenční banky začaly všechny platby do a z Ruska přísně kontrolovat. Každá musí projít ověřením, zda peníze netečou od nebo směrem k sankcionovaným subjektům. A tak se prachy zpožďují o týdny až měsíce.
A přes spousty povídaček a konspirací, Čína Rusku zbraně neprodává. Vrcholem je tzv. zboží dvojího určení. Přilby, neprůstřelné vesty, motorky do dronů. Jenom připomenu americké ultimátum z března: pokud to nepřestane do 180 dní, přijdou sankce. No a půlka lhůty je už fuč.
Šedesát největších ruských bank je už dneska na sankčním seznamu. I moskevská burza. Našli se posměváčci, kteří tvrdili, že Rusové nepanikaří, i když to znamená úplné rozvolnění kurzu rublu (mimochodem, už jej ruská národní banka nezveřejňuje, protože ho už jenom odhaduje). Hned v ten první den v některých bankách vyskočil na 200. Podle Rusů to prý ale nevadí, protože už 58 % ruského mezinárodního obchodu se stejně účtuje v jüanech.
Sankční seznamy berou smrtelně vážně i Číňané. Možnost obchodovat v dolarech se zbytkem světa je pro ně důležitější. Rus si už nic nekoupí nai na Alibabě a Dongfu. Stačí napsat ruskou doručovací adresu – a je konec. Z Moskvy odešla i pobočka největší čínské banky. Následoval ji největší čínský dodavatel zkapalňování zemního plynu. Prostě pokrčil rameny a šel. "Izvinite, sankcii."
Vyšlo najevo, že Čína neprodává obráběcí stroje Rusku zcela záměrně. A když, tak draze a pouze z druhé ruky. Prý přece nebudou podporovat svou potenciální konkurenci. Zkrátka, už je jasné, kdo je zde starší a silnější brácha. Podle všeho to skřípe i v osobní rovině. Při té opulentní návštěvě Pekingu Vladimíra Vladimíroviče na letišti vítal pouze vicepremiér. Prezidenta! To je v Ázii silný signál. Jako když vloni odletěl prezident Si z Moskvy o den dříve zjevně něčím popuzený.
To samé nedávno udělal indický premiér Naréndra Módi. Takovéto návštěvy jsou přísně protokolární, program se domlouvá měsíce dopředu. Přes úvodní objímačky, po útoku na kyjevskou dětskou nemocnici Módi prostě nasedl do letadla a udělal pápá o den dříve. Povedlo se mu alespoň z ruské armády vypáčit 40 Indů, které do ní podvodem nalákali ruští verbovčiky. Šest jich ale stihlo zahynout. A předpokládá se, že pucoval Putinovi žaludek kvůli zbraním.
Asi třetinu indické bojové techniky totiž tvoří ruské zbraně. A jelikož tomu slavnému ruskému zbrojnímu průmyslu teče do bot, nejenomže neplní smlouvy na nové zbraně. Ale přestal dodávat i náhradní díly a pracovat na společných projektech.
Pak je tu Kim. Tato návštěva zvedla v Rusku hodně obočí. Rusové totiž dobře pamatují návštěvu v roku 2000, kdy tam přiletěl blahosklonný báťuška Putin, aby rozhodil pár drobtů hladovějícímu bývalému stalinskému kamarádovi. Teď tam po 24 letech přiletěl malý Puťka znovu – ale už s prosíkem. Nejspíše handloval raketové technologie a obilí za další nepřesné a pro vlastní vojáky nebezpečné dělostřelecké granáty a rakety.
A podržte se – mýdla a tělovou kosmetiku. Přes veškerý tlak na "importozmeščenije", tedy náhradu dovozového zboží ruskou výrobou je mýdlo či šampon asi nad ruské schopnosti. Nesranduji. První šampony sovětský lid poznal až po roce 1991. Jaký Kim Saint Laurent to z jedné z nejchudších zemí světa bude, se neodvažuji hádat. Dobrá zpráva je, že na to všechno osobně dohlíží i Velký Vůdce (viz foto).
No a pak je tu Vietnam. Ač je Rusko asi největším výrobcem titanu na světě, ve skutečnosti nemá dost vlastní rudy. Kdysi ji totiž dovážel hlavně z Ukrajiny. A právě Vietnamu. Podle všeho, kromě sborového zpěvu Kalinky s bývalými vietnamskými studenty ruských univerzit si tam zaletěl právě pojistit hladké dodávky titanové rudy. Ale zase: den po jeho odletu vietnamská vláda hlasitě vydala prohlášení, že nadále považuje za svého hlavního strategického partnera – USA. 🙂
Asi to stejně nebude moc vadit, protože podle ředitele největší státní zbrojařské firmy Rosstěch mají stejně jenom posledních 40 svářečů titanu (ten kov je svině). Celkově mu chybí 160 000 lidí. A nejde je sehnat. Potřebuje inženýry, techniky, kvalifikované soustružníky a podobně. A ty už dneska v Rusku nenajdete ani za prachy podobné těm, kolik platí na frontě. Přesný opak "nas mnogo". Celkově v ruské výrobě chybí 4,7 miliónu lidí.
Ne že by věci s Íránem šly hladce. V první řadě – to je pro Čínu nejdůležitější dodavatal ropy – a tedy konkurent. Ta jeho je navíc výrazně kvalitnější. Předpokládá se, že Módi přijel Putinu vysvětlit i to, že stavba plynovodu do Pákistánu je úplně blbý nápad. Jak známo, Pákistán je pro Indii smrtelný nepřítel (hned po Číně). Když tedy pomineme fakt, že podstatně bližší Írán má zemního plynu takové přebytky, že jím tlačí ze země ropu a zadarmo plynofikuje celou zemi.
O čemž může nějakých 60 % ruských domácností jenom snít. I když z okna vidí na nějaký velký plynovod. Ale podobně asi třetina Rusů vidí i na vodu a stejně nemají vodovod ani kanalizaci. Do Mariupolu také přivezli tohle know-how. Postavili tam pár tříposchoďových baráků - všechny bez kanalizace. Jaká tam teď vládne atmosféra "russkovo mira" si asi umíte představit...
To je tedy heslovitý a přesto dlouhý přehled nejnovějších mezinárodních úspěchů Vladimíra Putina. Na BRICS a podobné kraviny se ani neptejte. Hlavní jádro pudla tkví v něčem jiném. Za poslední dva roky se Rusko stalo na Číně existenčně závislé.
Jak je ale vidět, nikdo si v Pekingu kvůli Moskvě nohu nezlomí. Tím spíše, že ta háže vidle do Severní Koreje, která je už dneska jenom takovou podivnou čínskou provincii. O paktech s Indií ani nemluvě.
Ovšem samotná Čína je dneska také hodně hliněná opora. Státní dluh centrální vlády není veliký. Ovšem provincie jsou v dluzích až po uši: nezřídka přesahují jejich hrubý domácí důchod 3-4x.
Daň za stavění rychlých železnic, kterými nikdo nejezdí. A krásná nádraží, která stojí v polích. Tam, kde se povedlo kolem nich postavit i nová města, nikdo nežije. Odhaduje se, že je tam neprodejných asi 60 milionů bytů. Bavíme se o bilionech dolarů, které se stále méně splácí, jestli vůbec.
K tomu je třeba přičíst zdrhající zahraniční kapitál i know-how (dlouhá řada příčin, viz graf), a je jasné, že čínští komunisté to nevedou ke světlým zítřkům. Ale zpátky před reformy ze začátku devadesátek.
Nejjednodušší cesta z tohoto katastrofálního zadlužení je prostá: devalvace jüanu. Na koho se přitom budou Číňané ohlížet ukazuje další graf. Nejvíce to otřese to tou nejkratší sirkou: Ruskem. Jaká měna pak bude jüan strmě následovat, už asi tušíte.
Se všemi těmi plynofikacemi, kanalizacemi, vodovodizacemi, natož okupacemi, denacifikacemi a desatanizacemi to pak vidím pro Rusy dost černě. 😉
navigate_next
Požičovňa
Pozri si ponuku bicyklov ale aj inej výbavy a vytvor si online rezerváciu
navigate_next
